Z historie zámku Weesenstein

Původně stál na místě zámku hrad, který je prvně zmíněn v roce 1318. Tehdejšími majiteli se stali pánové z Donína (Dohna). Následně ho získali v léno rytíři z Bünau a Weesenstein se stal jejich rodovým sídlem až do roku 1772. Během té doby se tady pochopitelně střídaly jednotlivé rodiny a nebyly opomenuty ani všelijaké přestavby a úpravy stavby.

Gotický hrad získal podobu zámku o velké rozloze a na stavbě si lze všimnout znaků několika stavebních slohů od 13. do 18. století – od gotiky po klasicismus. Původní jádro bylo zachováno a nové prostory vyrůstaly až až k úpatím kopce. Není divu, že díky těmto stavebním „dodatkům“ se taneční síň nacházela na půdě a konírny se sklepy ve větší výšce než místnosti určené k obývání.

Rodina barona Uckermanna vlastnila zámek do roku 1830. Poté ho koupil saský král Anton a využíval jako soukromé sídlo Wettinů. Mimochodem zámek má hned dvě kaple. Původní luterskou naleznete v hradní budově a katolickou v barokním obytném křídle.

Po první světové válce se stal zámek majetkem měšťanstva. Od roku 1934 zde sídlí muzeum.

Za druhé světové války sloužil zámek Weesenstein ke skrývání obrazů a jiných exponátů z drážďanských galerií a muzeí. Nejstarší částí objektu je věž, kterou najdete pět pater nad zimní zahradou v klasicistním stylu. Budova byla propojena se skálou, kterou pokrývají budovy. Kámen ze skály posloužil ke vzniku podlah, stěn místností a také na schodiště.

Od roku 1945 vlastní zámek stát. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v devadesátých letech 20. století. V srpnu 2002 postihla zdejší oblast velká povodeň a katastrofické následky se dotkly i zdejšího parku. Během následujících let byl postupně obnovován.